Sníh nás potěšil
Vánoce, jako už každý rok, byly i letos holé. Takže sníh, který minulý týden napadl, nám udělal opravdu velkou radost.
Konečně jsme zase viděli naše město pod sněhem. A byl to docela hezký pohled. To, co není až tak pěkné, přikryla vrstvička sněhu a domům a zahradám dala úplně jiný ráz. V hodinách jsme nervózně sledovali, jak venku chumelí, jak se vločky divoce perou s větrem a jak postupně pokrývají stromy, školní zahradu i hřiště, ale hlavně místa, kde by se dalo sáňkovat a bobovat. A tak jsme nelenili a vytáhli naše závodní stroje. Někdo si přinesl lopatu, jiný boby a vyrazili jsme. To byly, panečku, jízdy! Někdo si troufl na skokánek, jiní se spojili a udělali hada, další zkoušeli jízdu pozpátku. Jezdilo to náramně! A co dělali ti, kteří neměli žádné vozidlo? Třeba obtiskli do sněhu andělíčka, nebo přemluvili kamaráda, který jim na chvilku půjčil svůj bob, či kouleli sudy v tom bílém potěšení.
Dvě hodiny tentokrát utekly jako voda a my se museli vracet zpátky do školy. S tvářemi červenými od mrazu, s rukavicemi a čepicemi bílými od sněhu, ale šťastní a spokojení. Doufáme, že sníh ještě nějakou dobu vydrží a my si naši akci budeme moci ještě alespoň jednou zopakovat.
Jen se sypte, hvězdičky, ať si ty zimní sporty ještě chvilku užíváme!
Zdraví žáci II. C + třídní učitelka
.
.
.
.
.
.