Školní rok se přehoupl do závěrečné fáze a na dveře klepou prázdniny, které nedočkavě vyhlížíme i my, žáci 7.B. Toto čekání jsme si zkrátili školním výletem do Prahy, který paní učitelka třídní pojala jako procházku po turisticky atraktivních místech Prahy s historickým výkladem a zajímavostmi, které přitahovaly naši pozornost.

Po příjezdu do hlavního města, kde nás autobus vysadil na Malé Straně pod Hradem, naše kroky směřovaly k zastávce lanovky na Petřín. Po cestě jsme nemohli minout kostel Pražského Jezulátka. Uvnitř jsme obdivovali bohatou výzdobu a ikonické Jezulátko známé po celém světě. Navštívili jsme malé muzeum jeho oblečků, o které se starají sestry karmelitánky a pokračovali dále v naší cestě. K zastávce lanovky to bylo už jen pár kroků a měli jsme štěstí, zrovna přijížděla do stanice, usadili jsme se a užívali zážitek z jízdy.                                                                                              

Na Petříně nás přivítala malá „Eiffelova věž“ a čekala nás návštěva Zrcadlového bludiště se sálem smíchu, kde nikdo nezůstal bez úsměvu na rtech. Křížová cesta nás svedla dolů směrem k Pražskému hradu. U Strahovského kláštera jsem se pokochali nezapomenutelným výhledem na celou Prahu a už se těšili, že se trochu ochladíme v prostorách Katedrály svatého Víta. Na Hradě nás čekalo krásné představení výměny stráže a kručení v břiše signalizovalo, že je čas oběda. Naše procházka ale pokračovala dále, v Nerudově ulici jsme si prohlédli domovní znamení a připomněli si jeho dílo, které vytvořil v domě U dvou slunců. Před Karlovo mostem nás naše nohy přestaly poslouchat a zamířily do McDonaldu, kde jsme se s chutí občerstvili, odpočinuli si a těšili se na poslední část procházky. Na mostě nás přivítalo 30 soch, zamávali jsem cestujícím na lodích a pokračovali směrem ke Staroměstskému náměstí. Dorazili jsem právě včas, středověké hodiny ohlásily čtrnáctou hodinu, apoštolové se ukázali všem turistům a kohout svým kokrháním ukončil naši procházku. V autobuse cestou zpět do Žatce, jsme si zkontrolovali počty kroků a s myšlenkou ušlých deseti kilometrů, jsme se všichni shodili, že se výlet vydařil a určitě Prahu ještě jednou společně navštívíme.