Už samotný název v nás evokuje strach a napětí a přesně takový byl i další film manželů Kateřiny a Miloše Motani. Prostřednictvím jejich záběrů jsme se ocitli v srdci dravé Amazonie. Hned v úvodu jsme byli svědky vraždy ve městě Manaus, která se odehrála za bílého dne. Pak už jsme se raději vydali na ochutnávky místních jídel, hlavně těch z ryb. Cestou jsme se potkali s amazonskými indiány, kteří žijí v plovoucích domech. Místní holčičky měly jako své domácí mazlíčky lenochody, kteří ve všem plně nahradili naše kočičky. Viděli jsme i obrovské anakondy, které jsou sice také velmi „přítulné“, ale jejich konečné objetí bývá smrtící. V dalším putování jsme se ponořili do mořských vln a hráli si s růžovými delfíny. A jen co jsme se osušili, zachraňovali jsme bílého koně, který uvízl v místní jámě. Po jeho vyproštění jsme putovali za dalšími koníky – tentokrát mořskými. Unaveni a vyčerpáni jsme se nakonec svlažili pod nekonečnými vodopády. Šťastnou cestu nám popřáli tyrkysoví papoušci ara a my se pomalu vrátili do naší mrazivé a potemnělé reality. Po tom všem nás ještě čekaly zvídavé otázky paní Kateřiny, za jejichž správné zodpovězení jsme dostali věcnou odměnu dle svého výběru. Kdo neměl štěstí, mohl si koupit rozmanité věcičky na památku sám.

Po návratu do školy jsme si ještě povídali o tom, co nás nejvíc zaujalo, jestli bychom tam chtěli žít, nebo naopak co nás děsilo a strašilo. Tak jsme zvědavi, s jakým dalším filmem se setkáme zase za rok.

žáci III. B a třídní učitelka