Začal nám advent a čekání na Mikuláše a na Vánoce se zdá být nekonečné. Proto jsme se rozhodli zkrátit si čas výletem do přírody. Naším cílem byl tentokrát vrch Rubín se svým hradištěm a rozhlednou. Ráno nás přivítalo nejistými slunečními paprsky a tu a tam modrou oblohou. Zima ještě nebyla tak velká, takže vlastně ideální počasí na to, abychom se vydali na cestu. Autobus nás lehce přiblížil k začátku naší túry. Vybaveni teplým čajem a dobrou svačinou jsme vykročili vpřed. Cesta k rozhledně rychle ubíhala a sportovní atrakce kolem turistické stezky nám ji mile zpříjemňovaly. Vyzkoušeli jsme všechno. Nejvíc nás nadchla lanovka, na které jsme se pěkně povozili. A pak už to byl jenom kousíček na vrchol. Z kopce a následně z rozhledny byl úžasný výhled do krajiny. Dokonce nám tam svítilo i sluníčko. Viděli jsme projíždějící vlak dole v údolí, který z té výšky vypadal jako ze stavebnice. Když jsme se pokochali pohledem do okolí, přemohl nás hlad a chuť na opečeného buřtíka. Rozdělali jsme oheň, vzali cestou nařezané klacky a začali opékat. Nejenže jsme si pěkně pochutnali, ale navíc jsme se i příjemně ohřáli. Popili jsme a pojedli, a když už nás nabažil pohled do krajiny, vydali jsme se na zpáteční cestu. Povídali jsme si, honili se, prolézali jsme se všechno, co kolem cesty bylo a najednou jsme byli na nádraží. Den utekl jako voda a my zase vystupovali v Žatci. A jak si zpříjemňujete čekání vy? Nijak? Tak to zkuste jako my!!! 

žáci III. B a třídní učitelka