Blíží se Filipojakubská noc a do naší školy se tajně vkradli mladí čarodějové a malé čarodějnice, aby si vylepšili své znalosti. Tiše zasedli do lavic a zaposlouchali se do promluvy starší čarodějnice. Nejdříve společně pracovali na tabuli, kde na ně shlížel obrázek staré dobré tetičky Bimbuly. Pak už každý z čarodějnických učňů dostal svůj vlastní pergamen a musel se snažit. Kdo by neuspěl, byl by sto let po škole. Zvládli všichni. Potom ale přituhlo a na řadu přišla geometrie. Odhadovala se délka košťat, měřilo se zlomené košťátko a všechno se ještě muselo zapisovat na list tajným inkoustem. Zase uspěli všichni. Práce bylo víc než dost, a tak přišla i chvíle na taneční rej. Někteří ještě úplně nezvládali kroky, ale snažili se všichni. Po taneční pauze tu byly dějiny čarodějnictví. Mladí učni a učnice se střídali ve čtení a opakovali si, kdy, kde a proč vlastně čarodějnice vznikly, co dělají a jak se lidé před nimi mohou bránit. Tímto závěrečným pracovním listem všichni úspěšně složili písemné zkoušky. Teď už je čekal úkol poslední. Test zručnosti. Každý si musel vyrobit svoji malou čarodějnici podle vlastní fantazie. Panečku, i ty se vydařily. Nová generace čarodějů a čarodějnic prokázala, že určitě obstojí ve velké konkurenci při divokých rejích, které naplno propuknou v noci z 30. dubna na 1. května. Jestli půjdete v neděli pálit čarodějnice, tak prosím, tyhle vynechte. Jsou šikovné, umí číst, psát i počítat a rozhodně vám nechtějí ublížit.  

žáci III. B a třídní učitelka