Jako každé září tak i letos se město Žatec přidalo ke Dnům evropského dědictví a bylo na co koukat. V tomto roce bylo otevřeno více jiných a zajímavých památek, které nás nadchly. Naše první kroky směřovaly do kostela Korunování Panny Marie, kde jsme kromě jiného obdivovali původní výmalbu i starý oltář. Po jeho prohlídce jsme stoupali už po schodech radnice a prohlíželi náměstí Svobody s šachovnicovitou dlažbou. Viděli jsme, jak se město rozrůstalo a jak se měnila i jeho zástavba. Nádherný pohled byl i na místní synagogu, která je druhou největší v naší republice. Cestou po schodech jsme si mohli číst, jak naším městem procházela historie. Viděli jsme třeba zobrazené popraviště na Staroměstském náměstí, kde byla sťata hlava i místního občana Maxmiliána Hošťálka. Pak už naše kroky stoupaly po dalších schodech. Tentokrát do Kněžské brány. Tady jsme si zahráli na písaře a vyzkoušeli si, jaké to je psát husím brkem a inkoustem. Musím říct, že někteří z nás byli skutečně velmi zdatní. Po prohlídce brány jsme navštívili další kostel – tentokrát na Hošťálkově náměstí. V něm jsme mohli dojít až na kůr a stát přímo u pana varhaníka, který nádherně rozezvučel všechny píšťaly. Krásné tóny se nesly kostelní lodí a my stáli a tiše naslouchali. Byl to úžasný zážitek. Pohled na chrám z výšky byl také fantastický. Pak už jsme byli tak unaveni, že musela na řadu přijít pořádná svačina. Posilněni jsme vyrazili dál. Prohlédli jsme si naše divadlo a kromě jiného jsme viděli i oponu, kterou maloval Oskar Brázda. Byla impozantní. Po těchto ušlechtilých návštěvách jsme zavítali i do chrámu Homolupulů. Tady jsme se dobře pobavili a nabrali si chmel – symbol našeho města. Naše poslední kroky už směřovaly k nově otevřenému klášteru. Už vstup byl velmi příjemný a hezký. Vnitřní prostory jsou krásně opravené a věříme, že budou sloužit pro dobrou věc. Místní mnich nás ještě nečekaně pozval na hodování v podobě chlebíčků. Sobota utekla jako voda. Poznali jsme spoustu nových míst, která, ač jsou v Žatci, jsme ještě neviděli.

                                                                                                          žáci V. B a třídní učitelka